Ačkoli trávíme ve spánku třetinu života, nemá dosud věda na otázku „Proč spíme?“ jednoznačnou odpověď. Jisté je, že spánek je životně důležitou potřebou organismu, podobně jako vzduch, voda nebo potraviny. Spánek může být také nepřítelem – například za volantem automobilu. Zdravý spánek je velkým darem, a proto je potřeba o něj pečovat. Lidé s porušeným spánkem mají šanci najít lékařskou pomoc v centrech spánkové medicíny.
Co je to spánek? Proč spíme?
Spánek je stav přirozeně utlumeného a změněného vědomí. Období spánku neznamená nečinnost mozku, právě naopak. Víme, že ve spícím mozku probíhají velmi složité elektrické a chemické děje. Spící mozek je relativně vnímavější k vnitřním podnětům ve srovnání s podněty vnějšími. Ačkoli trávíme ve spánku třetinu života, nemá dosud věda na otázku „Proč spíme?“ jednoznačnou odpověď. Jisté je, že spánek je životně důležitou potřebou organismu, podobně jako vzduch nebo potraviny. U člověka trpícího výrazným nedostatkem spánku se objevuje porušení vyšší nervové činnosti (paměť, úsudek), časté je také postižení imunity (infekce), dále zvýšené riziko epileptických záchvatů aj.
Jak dlouho máme spát?
Potřeba spánku je velmi individuální a závisí, také na věku. Lékařské studie ukázaly zvýšené riziko onemocnění, pokud je průměrná doba spánku kratší než 6,5 hodiny. Například u osob spících 5 hodin a méně je významně zvýšeno riziko srdečního infarktu (uvádí se až 3x). Přesné zdůvodnění této statistické souvislosti není známo.
Poněkud překvapivý je fakt, že i nadbytek spánku znamená pravděpodobně zdravotní riziko – podle současných znalostí by dospělý člověk neměl spát více než 7,5 (podle některých údajů více než 9) hodin. Pro zdravého dospělého člověka je tedy nejvhodnější spát mezi 7-8 hodinami denně.
Spánková hygiena
Podobně jako hygiena je soubor doporučení k maximální podpoře zdraví, představuje spánková hygiena systém zásad, podporujících zdravý spánek. Je zřejmé, že kvalita spánku úzce souvisí s jídelními a pitnými návyky a s farmakologickým a fyziologickým působením látek v potravě. Proto se část pravidel spánkové hygieny zaměřuje právě na jídlo a pití:
- nepijte kávu a zelený čaj před spaním, naopak vhodné jsou některé bylinkové čaje nebo teplé mléčné nápoje (kakao),
- nekuřte před spaním,
- nepijte večer alkohol,
- vynechejte těžká jídla před spaním.
Látky obsažené v kávě a čaji stejně jako nikotin z cigaret svým psychostimulačním účinkem blokují usínání. Alkohol sice zrychluje usínání, ale celkově zhoršuje kvalitu spánku – markantním příkladem jsou lidé s chrápáním a syndromem spánkové apnoe. Těžká jídla před spaním vyvolávají nepříjemné pocity z trávící soustavy, které ruší spánek.
Další doporučení souvisejí s podporou usínacích rituálů a rytmů. Lidské tělo a jeho regulace jsou velmi složité. Udržení souhry v těchto regulacích vyžaduje pokud možno udržování psychického a tělesného rytmu. Večer před spaním je potřeba navodit psychický a fyzický stav postupné přípravy na spánek:
- uléhejte a vstávejte pravidelně,
- neřešte důležité nebo stresující věci před spaním,
- před spaním je vhodná klidná procházka, ale ne namáhavé cvičení.
V neposlední řadě se některá doporučení týkají chování v lůžku:
- omezte pobyt v posteli na nezbytně nutnou dobu,
- zajistěte si v ložnici ticho, klid a přiměřenou teplotu (18 – 20 °C).
Poruchy spánku mohou být: syndrom spánkové apnoe, periodické pohyby dolních končetin ve spánku, primární nespavost, narkolepsie, poruchy spánku u dětí.
Čerpáno Saegeling medizintechnik – Spánková medicína.
Prof. MUDr. Ondřej Ludka Ph. D.